Mateřská "dovolená"

    Už 2roky si užívám tu tzv. mateřskou "dovolenou" a můžu říct opravdu upřímně, že se fakt nenudím a někdy si říkám, že kdyby měl den o pár hodin více, i to by mi bylo málo... Od té doby, co máme doma malého raráška, si říkám, že nic nestačím. Snažím se být alespoň trochu příkladnou matkou (ikdyž na naší Terezku zaječím, že mě vůbec neposlouchá, a ona si z toho nic nedělá), manželkou (no, administrativní práce mi jdou asi lépe), náměstkem firmy, která mě zaměstnává (no, někdy, když volá zákazník a Terezka za mnou řve NÉÉÉÉ, asi si zákazník říká, kam jsem se to dovolal) a taky kamarádkou (no, poslední dobou si myslím, že už jsem z těch mála kamarádek přísla o všechny)...

Tím vším nechci říct, že si stěžuju, to ne. Život na téhle dovolené bych nevyměnila, protože naše Terezka je fakt dar nedar a za nic na světě bych jí nevyměnila, stejně tak jako svého manžílka :).

    A od té doby, co jsem doma s Terezkou se mi/nám stalo pár věcí, které mi jak se říká hlava nebere...

1/ Dopisovala jsem si s hradem (původně jsem vše adresovala dnes již bývalému prezidentovi V.Klausovi). Dovolila jsem si konstatovat, že jako prvorodička nemám nárok na porodné, které bylo dříve normální. Přišla mi odpověď, na ručně vyráběném papíru z Velkých Losin, ale me od Klause, ale od mluvčího Jákla, který mi na férovku odpověděl, co si mám JÁ co požadovat porodné, které jde z kapes všech daňových poplatníků a JÁ chci vlastně vás všechny okrást !!! To jsem ale drzoun, co... No, mít jinou barvu pleti, asi bych měla v obálce šek...
Odpověď se mě dotkla a tak jsem se nedala a znovu si stěžovala. A protože se mi 2měsíce nikdo neozval, poslala jsem můj dopis ještě jednou a doporučeně... A opět mi odpověděl Jákl, tentokrát na šíleném cancu, snad už jednou použitém papíru, prostě že "mám držet hubu a být ráda, že žiju..." Říkala jsem si, mám to poslat někam do novin, ať otisknou komunikaci mě, daňového poplatníka, s naší presidenstkou kanceláří ?! No neudělala jsem to, ale třeba jednou ..... :)

2/ Jen tak se nedám ošálit a když si něco koupím a stojí to za..., nedám se... Koupila jsem kartón vody a ani jedna z lahví nešla skoro otevřít a když mi zbyla poslední a ta fakt nešla a Božský byl pryč, napsala jsem výrobci a zlobila se. A víte, co se stalo ? Obchodní zástupkyně mi přivezla nový kartón a otvírák na lahve :). Nebo jsme si jednou koupili lahev šampusu a špunt byl špatný a víno nepoživatelný...tak jsem to zkusila u výrobce a nic, ale v Bille mi lahev dali novou :)...

3/ Božský potřeboval jiné auto a na webu bazaru, kde se nám jedno líbilo, bylo uvedeno, že v ten měsíc ke každé koupi auta, přidají plnou nádrž. Po telefonu nám slíbili, že sleva na auto není problém. Tak jsme se tam jeli podívat a auto jsme nakonec vzali. A když nám pak předávali doklady, ptali se, jestli je vše v pořádku. Já řekla, že kromě plné nádrže ano. Prý jsme to měli mít vytištěné...Keci keci kecičky...Když ptáčka lapají.....no, ksichtili se, ale nakonec nám natankovali aspoň za 1000 Kč :)

4/ Už se nebojím ozvat se, když něco není dle mých představ :) Takže nebojte se a bojujte :)