Nový člen naší domácnosti se jmenuje Terezka

Jupíííí !!!

7.8. se nám narodila Terezka s mírami 90-60-90 :-))) Ba ne, váha 3,80kg a 53cm. Pěný macík, co :-))

To, že porod není žádná sranda, to mi bylo jasný, ale že to není žádná pr..., to jsem netušila. V sobotu 6.8. večer jsme šli s Božským na pivo. Teda šli, on šel, já se valila. Už jsem si říkala, že by se TO mohlo už chtít narodit, protože jsem se cítila fakt nemožně. Když jsme seděli před hospodou, místní se mě ptali jak to, že jsem ještě pořád 2v1. Tak jsem říkala, že sama nevím, proč se tomu mimču nechce. A tak mi jeden pán poradil, ať si dám 2 malý piva a ve 2 ráno, že se TO narodí. Tak jsem si je fakt dala. A kolem půl 2 ráno to začalo. Tak jsem asi hodinu zkoušela být v klidu, ale nakonec jsem vzbudila Božského, že asi pojedeme. No fakt jsme jeli do porodnice. Tam nás přijali, vyšetřili a řekli, že to bude ono. Tak mě začali vyšetřovat a natáčet atd. Božský tam byl se mnou a já byla moc ráda, protože byl velká podpora. Když už mě pak po několika hodinách odvedli na sál, bylo to fááákt huštý... Ke konci už jsem nemohla, ale nakonec jsem to zvládla i díky velké podpoře Božskýho (a to jsem odmítala otce u porodu, ikdyž Božský tam nebyl, ale všechno slyšel...bohužel). A co nás taky těšilo bylo, že to byla jediná holčička, co se narodila během 3dnů, jinak tam bylo asi 6kluků, než se teda pak narodila ještě jedna holčička, ale ta naše byla hezčí :-) a největší a nejtěžší :-)

Když už TO ze mě vylítlo, mohli jsme konečně začít používat jméno - Terezka. V tu chvíli jsem Terezce odpustila všechny ty útrapy a bolesti a problémy, které byly spojené s těmi 9-ti měsíci. Když jsem viděla jak jí nesou na váhu, říkala jsem si, jak se do mýho břicha mohlo vejít takové stvoření... Božského zavolali, aby si šel malou vyfotit tak jí vlastně viděl zblízka dříve, než já, ale to mi bylo fakt jedno, hlavně, že byla zdravá !!! Pak nás nechali ještě přes hodinu na sále, všechny 3 a já se ze všeho vzpamatovávala. Jediné, co jsem prohlásila a za tím si stojím, že další mimčo už fakt ne !!!

Pak nás poslali na pokoj, kde jsme ležely do čvrtka. Božský mi pak říkal, co všechno se dělo na sále kolem mě (já to nevnímala) a já se docela zděsila. Vlastně u porodu nemá ženská žádné soukromí, chodí se tam na ní dívat jak kdyby byla na výstavě, prostě děs běs a hnus dohromady. Jo a jedna dětská sestra, té jsme daly jméno Hilda Hitlerová. Co ta s naší Terezkou dělala, to bylo přímo strašný. Mávala a cvičila tam s ní jak s králíkem, dávala jí pěknou čočku a já i Božský jsme z toho byli vyřízení

Ve čtvrteksi pro nás přijel Božský a jeli jsme domů a to byla úleva. Přeci jen ta nemocnice není žádný luxus (ikdyž se za pobyt platí) a doma je doma. Přijeli jsme domů a já si říkala, že teď jsme vlastně rodina. Pořád se na to naše mimčo nemůžu vynadívat. Navíc kromě pár chvil, kdy pláče nebo se vzteká, je zlatá. Tak doufám, že jí to zůstane !!!